Oděv ve středověku
Oděv měl v historii důležitou úlohu, neboť prezentoval ve společnosti svéhonositele, býval symbolem sociálního postavení a životního stylu jedince. V bohatýchdějinách oděvní kultury se ukazuje, že struktura oděvu se neustále vyvíjí a obnovuje.Původní jednoduše uspořádaný oděv oblékaný především z praktických důvodů dostáváve středověku základní obrysy, ze středověkých základů pak volně vycházejí pozdějšíoděvní postupy renesanční a barokní, které je současně modifikují a rozšiřují. Projmenovaná období zpravidla platí, že příslušníci nižších společenských vrstev oblékaliskromný oděv z prostého materiálu, aristokraté a měšťané měli více možnostíprezentovat svůj stav prostřednictvím oděvů zhotovovaných z nákladnějšího materiálu.
Oděv vrcholného středověku procházel postupným vývojem. Navazuje na volný raně středověký oděv, postupem desetiletí se stává vypasovanějším. O jeho podobě se dozvídáme z dobových pramenů (obrazy, ilustrace, sochy, literární prameny) i ze zachovaných nálezů (kterých ale není mnoho).
Základem oděvu mužů i žen byl dvouvrstvý šat, obvykle lněná spodní tunika (cotte, košile) a svrchní vlněná tunika (surcot). Cotte mělo dlouhý rukáv, u žen bylo v délce na zem, u mužů se postupně zkracovalo z délky ke kotníkům v ranějších fázích po délku těsně pod zadek koncem vrcholného středověku. Díky vrstvení šlo reagovat na změny teplot. V létě se nosil surcot spíše lněný (hedvábný u vysoce postavených), v zimě vlněný. Rukávy podléhaly značně módním vlivům, buďto mohly být zúženy zapínáním pomocí mnoha knoflíčků, aby těsně obepínaly předloktí, nebo byly v módě široké rukávy, které přecházely i v přívěsky zvané pachy. Pod cotte nosívala ještě spodní košilka. Oděv se nosil přepásán páskem, na kterém byl zavěšen např. růženec, nůž či nejrůznější tašvice a váčky, protože oblečení nemělo kapsy. V chladném období se přes oděv nosíval buďto plášť či různé typy kabátů (karnáč, gardecorps, houpelande…). Oděv býval zdoben v závislosti na movitosti nositele, používalo se například vyšívání, lemování kožešinami, stuhami a karetkami, našívání korálků či jiných ozdob. Při práci bylo obvyklé nosit zástěru.
Na nohy se oblékaly nespojené nohavice, které se přivazovaly k opasku. Měly buďto kryté i chodidlo, nebo končily pod kotníkem, občas měly pásek pod chodidlem jako kamaše. Kalhoty se spojenými nohavicemi se nenosily. Jako spodní prádlo sloužily bruchy nebo hace. Funkci ponožek plnily buďto nohavice s ťapkami, nebo onuce či ovinky.
Boty byly kožené, zprvu s vnějším šitím, později obracené s švem uvnitř. Tvar boty obvykle kopíroval chodidlo. Boty s dlouhými špičkami byly pouze módním výstřelkem jedné éry středověku. Podle určení byly boty buď nízké, kotníkové či vysoké. Dřeváky se obouvaly přes boty a sloužily jako ochrana bot před blátem. Nosily se i jednoduší boty, jako krpce.
Hlava se nosila většinou pokrytá, i když to nebylo striktním pravidlem, například mladé dívky nosívaly i účesy bez závoje. Ženy obvykle nosily hlavu pokrytou šátkem, závojem ze lnu či hedvábí nebo síťkou. Závoj držel na hlavě díky přišpendlení k páskům (okolo hlavy – fillet, pod bradou – barbet) ozdobnými špendlíky. Muži nosívali obvykle lněnou čapku (coif) popř. klobouk. Před chladem chránila kukla (kápě), která kryla nejen hlavu, ale i ramena a krk (neboť středověký oděv neměl límec).
Oděv vrcholného středověku - https://cs.wikipedia.org/wiki
Zde si můžete vyzkoušet, zda správně pojmenujete jednotlivé části oděvu.
Pro muže:
Ponejprv oblékni sobě bruchy, by jsi sebe skryl. I na ně, máš-li takové, uvaž nohavce na tkanici. Nemáš-li takových, pak páskem sobě uvaž nohavic. Nejsou-li novavice tvé opatřeny tlapkami, onucí užij místo nich dříve, než škorní obuješ.
Tělo své opatři cottem čili košulý, podle zvyku času tvého krátké i přes ni kabátec, čili surcotte odíti tobě se sluší. Urozeným jsi-li pánem, nechť kabátec tvůj jest zdobný a třebas pachy opatřený. Jsi-li kmánem, vzpomeň před prací zástěr sobě opatřiti, bys neušpinil svůj oděv.
Opásej sebe řemenem neb opaskem, ne kterýž tašvice zavěs či potřeby tvé veškeré i měšce plného. Je-li ti potřeby, pak druhým řemenem s mečem či dýkou závěsem neb pochvou sobě opásej.
Vol podle počasí, zdaž nutno je ti se více odíti. Pak pláště užij i kápě sobě navlékni. Není-li ti třeba počasí se chrániti, pak čapky či klobouku si nasaď bys prostovlas nechodil.
Pro ženy:
Spodničky sobě oblékni, bys skryta zůstala. Punčoch či nohavců užij a střevíce neb škorně si obuj. I na ně dle svého postavení cotte lněné či hedvábné si odij až ke kotníkům tě halíce i rukávce dlouhé nechť má. Přes ni ti uloženo surcotte si bráti. Ten s prostřihy otevřený nechť je či s rukávy i s pachy zdobnými též může býti a jsi-li vznešeného rodu nechť oděv tvůj na odiv to dává i nejsi-li i tak ozdob sobě byť jen skromně.
Opásej sebe růžencem či páskem koženým i zdobným kovovým, hodna jsi-li, na něž sobě zavěs potřeb svých či tašvic kožených bys při sobě měla potřeby své.
Jsi-li dívka svobodná, možno jest ti zůstavit se prostovlasou, však ženám provdaným vpravdě jest stanoveno sebe haliti čepci či šátečky. Užij dle vůle své a zvyku svého třebas filletu s barbetou či jen čelenky pouhé.
Chladno je-li, potom užij pláště či houppelande vlněného i kápě jest tobě možno odíti.